PROVOZ E-SHOPU BYL UKONČEN

Vážení zákazníci,

omlouváme se, ale provoz e-shopu byl ukončen. Objednávky již není možné provádět.

Děkujeme za pochopení.
0komentářů

Zažijte cestování časem. Z dneška na zítřek prožijete hodinu mezi 2. a 3. dvakrát! Ráno se totiž mění čas

Zítra ráno je změna času. Přeřiďte si hodinky ze 3. na 2. a užijte si o hodinu delší neděli. Jaká je historie změny času, proč a kdo ji zavedl jako první a jaký má smysl v dnešní době? Ušetříte díky ní na energiích? Čtěte dále.
Vydáno: 23.10.2015 ▪ Autor: ▪ Přečteno: 1931x

Většina hodin, budíků, mobilů a počítačů si s přechodem z letního času na pravý středoevropský poradí automaticky. Zbytek přístrojů nezapomeňte zítra ráno přetočit o hodinu nazpět. Jestli na to nechcete myslet hned po probuzení, přeřiďte hodiny na nočním stolku už dneska večer před spaním. Jak využijete hodinu navíc? Budete déle spát nebo se třeba pustíte do velkého úklidu? To záleží jen na vás. Od kdy a proč se vlastně mění čas ze středoevropského na letní a zpátky?

První úvahy o časovém posunu

O změně času se snad jako první zmínil Benjamin Franklin na konci 18. století. Ve svých esejích uvažoval nad tím, jak lépe využít denní světlo, aby lidé ušetřili za svíčky. Návrh však myslel ironicky. Vážně míněný návrh uvedl v esejích londýnský stavitel William Willet na začátku 20. století.

O změně času začali lidé vážně uvažovat v souvislosti se společenskou modernizací, hlavně zaváděním mezistátní vlakové dopravy. Především kvůli ní potřebovali sjednotit evropský čas, a tak evropské státy postupně zavedly jednotný středoevropský čas.

<p>O změně času se snad jako první zmínil Benjamin Franklin na konci 18. století ve svých esejích. Návrh však myslel ironicky. Foto: cs.wikipedia.org</p>

O změně času se snad jako první zmínil Benjamin Franklin na konci 18. století ve svých esejích. Návrh však myslel ironicky. Foto: cs.wikipedia.org

Kdy a kdo poprvé zavedl letní čas

První úpravu času provedlo v roce 1916 Švédsko, poté Německo a Rakousko-Uhersko. Posun o hodinu dopředu platil v období od 1. května do 30. září (ve Velké Británii od druhé poloviny května), takže do určité míry respektoval přirozený biorytmus člověka. Lidé si ho však nikdy pořádně neoblíbili, a proto byl po první světové válce zrušen.

Za druhé světové války platil letní čas nepřetržitě od 1. dubna 1940 do 4. října 1942, a pak ještě během letních měsíců od roku 1943 do roku 1949. Důvodem byly ekonomické úspory. Změna času totiž měla vést k prodloužení denního světla ve večerních hodinách a zkrácení doby potřebné ke svícení.

Po druhé světové válce změny času platily jen v některých částech Evropy, v okupačních zónách v Německu dokonce platil posun o dvě hodiny. Československo zavedlo v roce 1946 zimní čas, tedy posunutí o hodinu dozadu oproti středoevropskému času. Střídání času skončilo v Evropě koncem 40. let. Poté platil klasický středoevropský čas.

Trvalé zavedení letního času

K opětovnému zavedení letního času přispěla především ropná krize po izraelsko-arabské válce. Státy nejprve situaci řešily omezováním automobilové dopravy, poté zavedla Francie a několik dalších zemí letní čas. V každé z nich byl však trochu jiný. Jednotlivé vlády časy sjednotily až začátkem 80. let. V Československu zavedl tehdejší režim trvale letní čas hlavně kvůli počasí.

Na začátku roku 1979 zasáhla Českou republiku několikatýdenní a neobvykle silná vlna mrazů, která způsobila značné výkyvy elektrické energie. Posun o hodinu dopředu měl přispět k výraznému snížení spotřeby elektrické energie ve večerních hodinách, zvýšení pracovní produktivity odpoledních pracovních směn a většímu komfortu při volnočasových aktivitách.

<p>Poslední říjnovou neděli se mění letní čas zpátky na středoevropský. Přetočte si hodinky ze třetí ráno zpátky na druhou. Foto: ©Depositphotos.com/antimartina</p>

Poslední říjnovou neděli se mění letní čas zpátky na středoevropský. Přetočte si hodinky ze třetí ráno zpátky na druhou. Foto: ©Depositphotos.com/antimartina

Kdy a proč se mění čas

Podle směrnic Evropské unie přechází Česká republika od roku 1996 na letní čas poslední březnovou neděli, kdy čas posunete ze druhé na třetí hodinu. Zpátky na pásmový čas přetočíte hodinky poslední říjnovou neděli. Posun času platí téměř v celé Evropě (kromě Islandu, Běloruska, Grónska a norských ostrovů Jan Mayern, Svalbard). Ve zbytku světa (kromě severní Ameriky) není letní čas většinou zaveden.

Cílem letního času je úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. Důvodem je, že většina lidí je aktivnější večer (po západu slunce) než ráno (před východem slunce). Díky přechodu na letní čas se v letních měsících později stmívá.

Má změna času smysl?

Ukázalo se, že ekonomické úvahy byly mylné. K úsporám prakticky nedochází, a naopak se objevují vyšší nepřímé náklady. Mezi nepříznivé následky letního času podle kritiků patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět. Kvůli změně času hodinu stojí vlaky (nebo naopak mají hodinu zpoždění) a počítače a propojené informační systémy složitě koordinují globální posunování času.

Posunutí času dvakrát do roka způsobuje řadě lidí zdravotní a psychosomatické potíže. Mnohým lidem taková změna přivodí nespavost a bolest hlavy. Děti ve školách i dospělí v zaměstnání mají problém se soustředěním, což snižuje jejich výkonnost. Posun času neprospívá ani hospodářským zvířatům, která jsou zvyklá na určitý denní režim, třeba pravidelný čas dojení.

Co říkáte na změnu času? Má smysl, nebo byste letní čas zrušili? Podělte se o svůj názor v komentáři pod článkem.

Sdílejte tento článek 0x 0x 0x
0x

Antonín Vintr

Vystudoval jsem nábytkové inženýrství a zajímá mě interiérový design i moderní trendy v bydlení. Z mých článků se dozvíte, jak vybírat vybavení do bytu, odhalím vám vlastnosti různých materiálů nebo pomůžu s technickým řešením úprav ve vaší domácnosti.

Antonín Vintr na sociálních sítích:
Sdělte ostatním čtenářům váš názor / Počet příspěvků: 0
Nadpis:
  Vaše jméno:

Přečtěte si také ↓

K Velikonocům patří zelené osení. Vysejte si živé sváteční dekorace. Zelená je symbol jara a naděje

K Velikonocům patří zelené osení. Vysejte si živé sváteční dekorace. Zelená je symbol jara a naděje

Vydáno: 10.04.2017 ▪ Autor: Jiří MacíkTipy a triky ▪ Přečteno: 132x

Velikonoce se blíží. Vypěstujte si zelenou ozdobu stolu i celého bytu, nechte v misce, květináči nebo skořápkách vyklíčit semínka. K mání je pšenice, ječmen, řeřicha, čočka, fazolky mungo či hrách. Z osení si pak udělejte koktejl.

Celý článek
Královnou koření a téměř univerzálním všelékem je kurkuma. Máte ji také doma v kuchyni?

Královnou koření a téměř univerzálním všelékem je kurkuma. Máte ji také doma v kuchyni?

Vydáno: 09.04.2017 ▪ Autor: Jiří MacíkTipy a triky ▪ Přečteno: 222x

Doslova královnou koření je exotická kurkuma. Je součástí směsi curry a neobejde se bez ní žádná orientální kuchyně. Navíc ji využívá lidové léčitelství na spoustu zdravotních neduhů. Přečtěte si, co radí babky na záněty či akné.

Celý článek
Kontinentální postele vám zaručí komfortní spaní a snadné vstávání. Zvolte si domů do ložnice boxspringy

Kontinentální postele vám zaručí komfortní spaní a snadné vstávání. Zvolte si domů do ložnice boxspringy

Vydáno: 08.04.2017 ▪ Autor: Jiří MacíkTipy a triky ▪ Přečteno: 235x

Vzpomeňte si, kdy jste se naposledy opravdu luxusně vyspali. A teď si představte, že byste tak mohli trávit každou noc. Super spaní nabízejí kontinentální postele, boxspringy. Výška a propojení vrstev zaručují komfortní odpočinek.

Celý článek