Potěšme společně nemocné děti. Na konto dobročinné akce díky vám už přibylo:
13110
0komentářů

Kuchyně a jídelny

Jednou z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější místností v bytě i domě je kuchyň, ideálně propojená také s jídelnou. Naše bytová architektka vám poradí, co, kam a jak umístit, aby se stala oblíbeným místem setkávání celé rodiny.
Vydáno: 27.02.2012 ▪ Autor: ▪ Přečteno: 7784x

Mnoho lidí nepovažuje za srdce bytu obývací pokoj, nýbrž kuchyni. Pokud řadíte vaření mezi příjemné domácí práce a máte v rámci kuchyně vyhrazený jídelní kout, kde se scházíte s rodinou k jídlu, tak není divu. Kuchyni lze zařídit tak, aby byla atraktivním místem jak pro vás, tak pro vaše děti, které s vámi budou při přípravě jídla trávit čas a mohou se nenásilně něčemu z kuchařského umění přiučit.

Umístění kuchyně a její parametry

Jídelní set Atos
Jídelní set Atos
Vybíráte-li si byt, dávejte pozor na uvedené výměry obytných místností v souvislosti s kuchyní. Obytná místnost musí mít minimálně 8 m2 a být přímo osvětlená a větratelná, u kuchyní je to 12 m2. Do výměry podlahové plochy obytných místností se pak započítává i obytná kuchyně, a sice výměra, kterou kuchyně překročí 12 m2 (má-li tedy 14 m2, do plochy přibudou 2 m2). Kuchyně do 12 m2 se nazývá neobytná a je považována za vedlejší místnost. Ideální orientací ke světovým stranám je sever, severovýchod a severozápad, jelikož bude druhotně vyhřívána varnými spotřebiči. Měla by také být v blízkosti vchodu do bytu nebo garáže, odkud přinášíte potraviny – zkrátíte si tak cestu s taškami. V blízkosti ideální kuchyně by měla být stavebně oddělená spíž. Nejvhodnější umístění je u severní nebo východní fasády tak, aby byla co nejchladnější. Měla by také být větratelná a chráněná před slunečním světlem. Pokud umístíte jídelní kout do obývacího pokoje nebo bude jídelna samostatnou místností, dbejte na bezprostřední blízkost. Oceníte také blízkost balkonu nebo terasy, kde se dá stolovat v létě.

Kuchyňská linka

Ze všech místností ve standardním bytě se kuchyně jako jediná dá označit za „pracovní“ místnost. I pokud vás vaření baví a jde vám od ruky, přece jen zde strávíte nějaký čas aktivní činností a zvýšeným pohybem. Více než kde jinde byste zde měli věnovat pozornost ergonomice a přizpůsobení konkrétní osobě, která zde bude činná nejvíce.

Tvar a velikost linky závisí na konkrétní prostoru, ale obecně se dá vyjmenovat několik základních typů uspořádání. Jde o lineární tvar, tvar písmene „L“, „U“ nebo dvě rovnoběžné části. Případně se vyrábí různé alternativy s ostrůvky, barovými pulty a jídelními stoly. Ergonomicky jsou nejvhodnější kuchyně do „U“ nebo rovnoběžné – uspoří vám míru pohybu, jelikož je více funkcí dosažitelných z jednoho místa. Lineární a „L“ linky jsou vhodné ve velmi malých kuchyní. Vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými částmi linky by měla být 1,1-1,2 metru. Menší vzdálenost sice ušetří místo, ale bude se vám špatně manipulovat se spodními skříňkami, s větší vzdáleností se zase naběháte. Při návrhu kuchyně a rozmisťování spotřebičů a funkčních center zapomeňte na všechny teorie zónování a přizpůsobte ji svým zvykům. Dbejte na dostatek odkládacího prostoru kolem varných center (sporáky, varné desky, vestavěné trouby), odkládací místo vedle ledničky a alespoň jednu nepřerušenou plochu širokou 1-1,2 metru nepřekrývající se s odkládacími plochami. Relativně špatně využitelné místo bývá v rozích pracovní desky – pro malé kuchyně se tak nabízí zkosení rohu a zřízení varné plochy nebo dřezu.
Různá dispoziční řešení kuchyně
Různá dispoziční řešení kuchyně

Hlavní pracovní plochu tvoří kuchyňská linka. Standardní výškou pracovní plochy linky je 85 cm. S rostoucí průměrnou výškou populace začíná být tato výška spoustě lidí malá. Máte-li tu možnost, nechte si výšku zhotovit na míru toho člena rodiny, který zde bude trávit nejvíce času. Ke stanovení výšky existuje několik „lidových“ pravidel. V prvé řadě se u jakékoliv činnosti u linky nesmíte hrbit. U sporáku byste měli vidět dovnitř průměrně velkého hrnce na zadní plotýnce. Kuchyňský dřez má mít dno tak vysoko, abyste vzpřímeně stojíce na jeho dno položili dlaně s rukou mírně pokrčenou v lokti. Už výše zmíněná pravidla napovídají, že ideálně řešený kuchyňský nábytek má několik úrovní pracovní plochy dle příslušné funkce. Standardně se pracovní plocha vyrábí v hloubce 60 cm.

„Nábytkářsky“ se poté linka dělí na spodní a horní skříňky. V nepřeberném množství provedení si lze vybrat ze stovek různě řešených polic, skříněk a zásuvek, ale umístění horní a pod linkou zůstává. Na různé vestavěné spotřebiče nebo jako spižní skříně se vyrábí i vysoké díly, které je samozřejmě vhodné umisťovat na kraje linky.

Výška spodních skříněk je omezena výškou pracovní plochy. Hloubka pak závisí na konkrétním umístění. Běžně se spodní skříňky vyrábí asi o 3 cm odsazené od přední hrany pracovní plochy. U stěny pak musíte myslet na odsazení nebo vynechání zadního dílu v části, kde bude umístěn dřez, myčka a sporák – bude zde napojena voda, odkanalizování a případě plyn. Jako užitečné shledáte provedení soklíku ještě o kus odsazeného od líce skříněk – celkem tak vznikne dostatek místa na chodidla při stání u linky. Úložné prostory mohou být řešeny několika způsoby. Dříve se vyráběly zpravidla skříňky s dvířky na většinu černého nádobí a jen několik málo zásuvek pro příbory. Moderní kuchyně nabízí hluboké zásuvky i na ukládání hrnců a větších kuchyňských pomůcek – pohodlné je, že máte shora přehled o celém obsahu zásuvky, aniž byste se museli sklánět nebo si dřepnout. Zapátráte-li, najdete i zásuvky určené do rohů nebo několikapatrové. Námahu ušetří, pokud budete počítat s vysouvacími pracovními plochami, ke kterým bude možné si sednout.

Zatímco spodní skříňky se vyrábí téměř vždy, horní jsou v podstatě volitelné. Nemusí jít o uzavíratelné skříně, ale třeba jen o soustavu polic. Měly by být dostatečně hluboké, abyste sem uložili, co potřebujete, ale zase ne příliš, abyste se při vaření neuhodili do hlavy. Standardní provedení se nabízí v hloubce kolem 35 cm. Optimální výška spodní hrany, která umožňuje pohodlnou práci u pracovní plochy, je 55 až 60 cm nad touto plochou. Výška skříněk je zcela na vás – klidně až po strop, nejvyšší části pak nabízí úložný prostor pro méně využívané pomůcky. Zespodu na skříňky nebo na stěnu pod ně je vhodné umístit osvětlení linky – je mnohem praktičtější než centrální osvětlení místnosti, kdy si stíníte při práci sami sebou.

Neustále se měnící trendy nabídly i několik dalších atypických prvků jako je třeba barový pult. Jeho větší výška může částečně pomoci opticky oddělit kuchyňský kout od obývací části, máte-li tyto dva prostory spojené, ale pokud vám doposud nechyběl, pravděpodobně jej nevyužijete ani v budoucnosti. To raději investujte do kvalitního jídelního stolu a pohodlných židlí.

Jídelní židle Vanda
Jídelní židle Vanda
Ve specifikacích skříněk a zásuvek se setkáte s mnoha pojmy, které popisují materiály, provedení, kování a podobně. Největší vývoj kromě materiálů zaznamenává kování pohyblivých částí, jako jsou výsuvy zásuvek, mechanika výklopných částí, závěsy dvířek apod. Obecně platí, čím sofistikovanější mechanismus, tím dražší je výrobek. U hydraulických, zpomalovacích a setrvačných řešení pak může kování přijít na více než celý zbytek příslušného prvku. Výklopy a otevírání se dají pořídit i elektrická. Na stěně mezi pracovní plochou a horními skříňkami oceníte průběžnou závěsnou tyč – tzv. railing  - na zavěšení často používaného náčiní nebo třeba kořenek. Kromě truhlářského řešení vnitřních úložných prostor ve skříňkách existují i drátěné programy, které svým subtilním provedením šetří místo a nabízí množství prvků pro atypické prostory (jako např. rohové skříňky). Součástí dvířek a zásuvkových čel jsou i úchytky. Vybírejte ty nejméně hluboké nebo popřemýšlejte o úchytech zafrézovaných přímo do hmoty křídla dvířek.

Napojení na technické zařízení budovy

Neodmyslitelnou součástí kuchyňského vybavení jsou drobné elektrospotřebiče. Pokud teprve stavíte, měli byste mít návrh kuchyně zpracovaný dříve, než provedete elektrorozvody (instalace obecně). Pro elektrické zásuvky platí několik pravidel. Výška zásuvek a vypínačů umístěných nad pracovní plochou je 1,2 – 1,25 m nad podlahou. V blízkosti dřezu a varné desky zásuvky nesmí být vůbec – od dřezu je tato vzdálenost minimálně 60 cm. Zásuvka pro ledničku a mrazničku nemá být blízko kompresoru. Pokud lednička nebo mraznička vyžaduje při rozmrazování odpojení od sítě, oceníte, když nebude zásuvka přímo za ní. Toto řešení je vhodné pro všechny spotřebiče. Obecně nesmí být zásuvky v blízkosti zdroje tepla.

Stále více populárními se stávají vestavěné spotřebiče. Jejich výrobci zpravidla v technických listech konkrétního spotřebiče uvádí, jaké parametry musí daný nábytkový díl splňovat. Při skládání spotřebičů nad sebe umisťujte výše ty, kde není na připravovaný obsah třeba vidět (např. nahřívače nádobí).

Jídelní skleněný set Ares Steel
Jídelní skleněný set Ares Steel
Pro kuchyňský dřez přichystejte napojení na vodu ve výšce cca 60 cm nad podlahou, odkanalizování pak 40 cm. Při instalaci drtiče potravinového odpadu by pak výška samotného odpadu neměla být výše než 35-40 cm. Pro dřezové baterie stojánkové nemusíte sekat do zdi kapsu na podmítkové napojení, ale zase vyžadují mírně zvýšené nároky na údržbu ve spáře s dřezem nebo pracovní deskou.

Netřeba zmiňovat, že materiálové i prostorové provedení kuchyně by mělo být takové, aby šlo snadno udržovat. Speciálně při volbě materiálu exponovaných částí se nevyplatí šetřit. Kromě koupelnového nábytku je kuchyňské vybavení vystaveno nejhorším podmínkám, které se v bytu vyskytnou – chemikáliím, vodě, teplu, páře a ostrým předmětům. Dobře si prohlédněte provedení, zda se někde neodchlipují hrany, jelikož nejčastějším materiálem korpusů skříněk bývá dřevotříska, která ve styku s vodou velmi trpí. Nejodolnější pochopitelně musí být pracovní deska – lze je pořídit kamenné, betonové nebo skleněné. Takové pak vydrží celý život. Dokonale musí být i utěsněné spáry mezi deskou a stěnou.

Jídelna, jídelní kout

Jídelní stůl Erik
Jídelní stůl Erik
Základem jídelny nebo koutu musí být dostatečně velký jídelní stůl s pohodlnými židlemi s opěradly. Bude-li váš stůl od kuchyně relativně daleko a pokrmy jste zvyklí podávat v servírovacím nádobí, umístěte úložné prostory na talíře a příborníky do blízkosti stolu.

Ať už umístíte stůl do volného prostoru nebo k rohové lavici, měli by se všichni usazení na svá místa dostat pohodlně. U jídelních židlí to znamená, že mezi hranou stolu a pevnou překážkou by mělo být minimálně 80 cm plus dalších cca 30 cm, pokud má být umožněn průchod. Mezi hranou stolu a hranou lavice by nemělo být více než 10 cm (při optimální hloubce sedáku lavice – cca 43 cm). Prostor na desce stolu pro pohodlné stolování jedné osoby je 60 cm široký a 40 cm hluboký. Z toho vychází minimální rozměry stolu. Například obdélníkový pro 4 osoby musí mít alespoň 80 x 120 (lépe 130) cm. Výška jídelního stolu se optimálně pohybuje mezi 72-76 cm.

Barvy a materiály v kuchyni

Rohová lavice Nikola
Rohová lavice Nikola
Barevné a materiálové řešení závisí pouze na vašem vkusu. Chuť k jídlu podporují syté teplé barvy jako oranžová, žlutá a světlé teplé odstíny dřeva, červená barva zase vzbuzuje pocit nasycenosti. Vhodné jsou i teplé odstíny zelené. Studená zelená a modré odstíny mohou nechtěně napodobovat vzhled zdravotnických zařízení. Na černých, bílých a kovových plochách nepřehlédnete ani smítko, kuchyň tak bude možné dokonale uklidit. Nejdůležitější je materiál pracovní desky. Ideální provedení je z jednoho kusu, což nabízí materiály jako kámen nebo na míru litý beton. V případě betonu lze do jednoho kusu odlít bezespárově desku i dřezem.

Ing. arch. Kateřina Harazimová

Sdílejte tento článek 0x 0x 0x
1x

Ing. arch. Kateřina Harazimová

Sdělte ostatním čtenářům váš názor / Počet příspěvků: 0
Nadpis:
  Vaše jméno:

Přečtěte si také ↓

Očima architekta: Nepodceňujte vodní páry, největšího nepřítele zateplených střech

Očima architekta: Nepodceňujte vodní páry, největšího nepřítele zateplených střech

Vydáno: 27.01.2015 ▪ Autor: Ing. arch. Petr BrandejskýOčima architekta ▪ Přečteno: 3794x

Chystáte se rekonstruovat podkroví na bydlení nebo vás štvou ztráty tepla, nekontrolovatelně unikajícího z domu? Pak vás zřejmě čeká a nemine zateplení střechy. Co je při jeho realizaci důležité vám poví architekt Petr Brandejský.

Celý článek
Očima architekta: Pozor na pěnové mistry aneb Jaké závady najdete na vaší střeše?

Očima architekta: Pozor na pěnové mistry aneb Jaké závady najdete na vaší střeše?

Vydáno: 15.01.2015 ▪ Autor: Ing. arch. Petr BrandejskýOčima architekta ▪ Přečteno: 2504x

Vidíte při dešti nebo tání sněhu mokré flíčky v horních rozích místností pod střechou? Rychle zakročte, protože z malé skvrny může být obrovský problém. Jaké závady střechy způsobují zatékání, odhaluje Ing. arch. Petr Brandejský.

Celý článek
Očima architekta: udržujte střechu v dobrém stavu, ušetříte si spoustu starostí

Očima architekta: udržujte střechu v dobrém stavu, ušetříte si spoustu starostí

Vydáno: 23.12.2014 ▪ Autor: Ing. arch. Petr BrandejskýOčima architekta ▪ Přečteno: 2347x

Pořádná střecha je základem bydlení, a proto je důležité o ni pečovat. Umíte to? Renomovaný architekt Petr Brandejský vám v dalším díle seriálu o stavbách poradí, na jaká místa se soustředit, abyste předešli pozdějším problémům.

Celý článek