Potěšme společně nemocné děti. Na konto dobročinné akce díky vám už přibylo:
12635
0komentářů

Zateplování rodinných domů

Největší výdaje každé domácnosti představují energie a mezi nimi na prvním místě vytápění. Ušetřit nějakou korunu chce přitom každý, proto vám přinášíme praktického průvodce zateplením domů, od volby materiálů po jejich aplikaci.
Vydáno: 01.10.2012 ▪ Autor: ▪ Přečteno: 5790x

Zateplování jako úsporné opatření

1. Zateplení | Foto: www.isover.cz
1. Zateplení | Foto: www.isover.cz
Plánujete rekonstrukci svého rodinného domu? Nebo snad uvažujete o koupi nového? Pak se vám vyplatí myslet do budoucna a dopřát mu další „obal“ – zateplení.

V dnešní době se u novostaveb považuje téměř za automatické, že mají vnější plášť domu vybavený tepelně izolačním materiálem, který zvyšuje komfort všech, kteří tady budou bydlet. Pokud dům kupujete na klíč, zjistěte si předem, jakými tepelně-izolačními materiály je zateplený, a řešíte-li stavbu sami, porozhlédněte se, co vše trh nabízí, abyste si dokázali správně vybrat. V mnoha případech však bude třeba uvažovat o zateplení vnějšího pláště budovy a samozřejmě také střechy, podlah, oken… A ti, kteří se chystají na rekonstrukci starší stavby? Bez vnějšího zateplení se už dnes neobejdou.

Jaké to má výhody

Teplo z domu běžně „utíká“ prostupem stěnami, střechou, podlahou a okny a pak vzduchem, třeba když větráte. Nejprve vás tedy jistě napadne, že dobře provedené zateplení sníží platby za energie – spotřebujete jí méně. Což v současné době, kdy se ekonomie a ekologie skloňují ve všech pádech, bude víc než žádoucí.

Zateplení ovšem nabízí i další výhody. Snižuje vliv tepelných mostů a vazeb, což jsou místa, kterými teplo snáze odchází z domu (dochází ke zvýšenému tepelnému toku). Typickým příkladem budiž okenní překlady, napojení základ – stěna, nebo krokve v šikmé střeše. Externí zateplení také chrání použitý stavební materiál, který není tolik vystavený působení vnějších vlivů, a tím se prodlužuje jeho životnost. Od věci není ani fakt, že když přestanete topit, vyhřáté místnosti se pomaleji ochlazují, a zateplení do určité míry dům ochraňuje proti vnějšímu hluku. A některé materiály (například minerální vata) jsou navíc nehořlavé.

Výběr systému

2. Zateplení střechy,  Foto: Martin Pettitt
2. Zateplení střechy
Foto: Martin Pettitt
Zatímco tepelně izolačních (dále jen TI) materiálů je celá řada, způsobů, jak provádět vnější zateplení, už méně. Vlastně se běžně používají jen dva: vnější kontaktní zateplovací systém (dále jen: kontaktní), a systém s předsazenou (provětrávanou) fasádou. Prvně jmenovaný je v celkovém součtu levnější a méně pracný, proto se častěji využívá. Spočívá v tom, že se na obvodové stěny připevňuje zateplovací materiál, zpravidla ve tvaru desek. Jak? To závisí na něm samotném, stavu obvodové stěny, výšce a také poloze budovy. Nejčastěji se však používá lepení cementovým přípravkem a současně přichycení hmoždinkami, zpravidla s plastovým nebo ocelovým trnem. Pouze přilepené desky by nemusely zůstat na svém místě, působí nejen jejich váha, ale i efekt větru. Desky se zbrousí a nanese se základní vrstva stěrkové hmoty, která se vyztuží síťovinou (výztužná vrstva). Tato vrstva se po zatvrdnutí napenetruje a kontaktní systém se zakončuje buď novou omítkou, nebo obkladem.

Vybírejte z více možností, například omítky mohou být silikonové, silikátové, minerální a jiné, včetně nejrůznějších úprav – například snadno omyvatelné. Co je dobré vědět? Každý zateplovací systém, tedy i kontaktní, se pořizuje jako celek (od lepidla přes izolant, připevnění, až po omítku), jen tak za něj jeho dodavatel může dát záruku. Vám by pak měl na požádání prokázat, že je oprávněný tento systém prodávat a instalovat (vyžádejte si kopii certifikátu). A kde se může kontaktní systém použít? Při novostavbách i rekonstrukcích domu.

Zateplování s předsazenou (provětrávanou) fasádou

Druhé řešení, jak izolovat vnější stěny domu, je o něco pracnější, spotřebuje více materiálu a tím nemyslíme jen samotnou izolaci, a v důsledku je tedy i finančně náročnější. Spočívá v tom, že na stěny se stejně jako v předcházejícím případě připevňuje TI materiál, pak se ponechá vzduchová mezera – provětrávaná dutina o šířce několik centimetrů, následuje nosná konstrukce, například dřevěný nebo kovový rošt a jiné, na který se přikotví předsazený plášť; většinou se jedná o obklad v podstatě z jakéhokoli materiálu. Použít lze dřevo, plech, cementovláknité desky, imitaci cihel, plast, ale také lze tento předsazený plášť provést jako zděný. Důležité ovšem je, že v dolní části musí zůstat přivětrávací otvory, a v horní, u střechy, odvětrávací, aby vzduch mohl volně proudit a případná vlhkost nezůstávala uvnitř vzduchové dutiny. Na zvolený obkladový materiál myslete včas, právě podle hmotnosti vnější fasády je třeba vhodně vybrat nosnou konstrukci.

Jako tepelný izolant se u provětrávaných fasád používá zpravidla vláknitá izolace. Nevýhodou tohoto systému je kromě vyšší ceny i fakt, že kotvení vnějšího pláště prochází tepelnou izolací, kde tvoří tepelné mosty, které do jisté míry zhoršují TI vlastnosti zateplení. A výhody? V první řadě jde o propustnost vodních par, dále například o možnost demontáže a opětovného použití, rovněž případné opravy jsou snazší.

Tepelně-izolační omítky

Pro úplnost si ještě připomeňme, že pokud se nedá dům zateplit zvenku, například u historicky chráněného objektu, určitě řešení nabízejí speciální vylehčené omítky, které ve srovnání s těmi běžnými propouštějí méně tepla. Nanášejí se v několika vrstvách do maximálně 5 cm tloušťky, což je už jejich mínusem – ve srovnání s TI deskami, které se pohybují ve dvoj- a vícenásobných tloušťkách. Parametry zdiva se tím samozřejmě vylepšují, zejména se zvyšuje jeho vnitřní povrchová teplota, ale nikdy stoprocentně nenahradí standardní zateplení, které izoluje zhruba čtyřikrát lépe než termoomítky. Pokud si tedy říkáte, že právě jimi byste mohli ušetřit, máte pravdu jen v případě pořizovacích nákladů: podle EkoWATTU, Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie, za klasické zateplení zaplatíte zhruba dvakrát více než za tyto speciální omítky, ovšem jeho TI efekt je až 10x větší.

Další možnost zateplení u rekonstruovaných domů skýtá rovněž interiér, ovšem pokud by to i z technických důvodů bylo možné, museli byste vyřešit kompromis mezi požadavkem na úsporu tepla a velikostí obytného prostoru. Stačí si jen připomenout, že běžně se používá TI materiál o tloušťce 15 až 20 centimetrů, a tak si představit, o kolik by se zmenšilo vaše soukromé území. Navíc vnitřním zateplením ztratíte akumulační schopnosti zdiva a také se nedá vyloučit riziko jeho promrzání, kondenzace vlhkosti ve stěnách domu a jiné nepříjemnosti.

Polystyren nebo vata?

3. Podlahový polystyren EPS RigiFloor 4000,  Foto: www.isover.cz
3. Podlahový polystyren EPS RigiFloor 4000
Foto: www.isover.cz
Z mnoha materiálů na trhu se u kontaktních zateplovacích systémů nejčastěji používá pěnový neboli expandovaný polystyrén (EPS), jehož TI parametry jsou srovnatelné s minerální vatou. Vylepšit TI vlastnosti tohoto polystyrénu, respektive snížit jeho tepelnou vodivost, lze například přidáním grafitu, což je na pohled snadno poznatelné – místo bílých pěnových desek se na dům připevňují desky šedivé. Druhým nejčastěji používaným materiálem je minerální vata (vlna), která je ve srovnání s pěnovým polystyrenénem dražší, zato ovšem slibuje například nehořlavost nebo lepší difuzní propustnost (snáze jí proniká vodní pára). Faktor difuzního odporu, kterým se vyjadřuje schopnost materiálu propouštět vodní páru v porovnání se vzduchem, má expandovaný polystyren cca 20 až 100, minerální vata obvykle jen 1 až 5. Co je dobré vědět? Minerální vata se aplikuje jak u kontaktní, tak u předsazené fasády, kdežto pěnový polystyren se převážně využívá u kontaktního systému. U provětrávaného systému se EPS obvykle nepoužívá, kladl by větší nároky kvůli riziku vzniku spár, například u kotev, které budou držet nosnou konstrukci pro obklad.

Z mnoha dalších materiálů pro venkovní zateplení fasády jmenujme například extrudovaný polystyren, který je pro svou uzavřenou strukturu vhodné použít do vlhkého prostředí – třeba kolem soklu, tedy pod úroveň terénu a zhruba půl metru nad něj. Pro zateplení se dají využít i dřevitá vlákna, konopí, ovčí vlna, sláma, korek a další. Většina z nich je však dražší, i proto se používají méně, jiné se zase spíše hodí pro přírodně ekologické stavby.

Pozor na vlhkost…

4. Čedičová izolace Isover,  Foto: www.isover.cz
4. Čedičová izolace Isover
Foto: www.isover.cz
Po malé exkurzi zateplovacími systémy a materiály se nyní zastavme u vlhkosti. Pravidlo číslo jedna totiž zní, že zateplovat by se mělo výhradně suché zdivo. Například u sto let starého domu, u něhož zatím neproběhla zásadní rekonstrukce, je pravděpodobné, že není vybavený hydroizolací. A stěny mohou být vlhké díky tomu, že se voda táhne zdivem od podlahy výše. U nezateplených zdí se vlhkost odvětrává jak směrem do interiéru, tak směrem do exteriéru. A pokud by došlo k zateplení kontaktním systémem s vysokým difuzním odporem, vlhkost by už nemohla unikat ven, hromadila by se ve zdi a následně se projevovala ve zvýšené míře uvnitř domu. Proto je třeba nejdříve odstranit příčiny vlhkosti, v tomto případě volit například podříznutí zdí a vložení hydroizolace. Je to pracné a drahé, ale jinak to nejde. A pak musíte samozřejmě nějaký čas počkat, než přistoupíte k samotnému zateplení. Říkáte si, že i když bydlíte ve starším rodinném domku, a dosud jste nemuseli řešit problém s vlhkostí, tohle není vaše starost? Bohužel se však může stát i to, že stěny se před zateplením jevily suché, a až poté, když máte vnější zateplení za sebou, se na nich začnou tvořit vlhké „mapy“.

Co dělat, pokud se nedá problém s vlhkostí zdiva odstranit? Poraďte se s odborníkem, v některých případech lze použít zateplení například minerální nebo skelnou vatou s nízkým difuzním odporem, samozřejmě pak i další komponenty (lepidla, omítky…) musí slibovat stejné parametry. Obecně je pro rekonstrukce domů, kde může vzniknout problém s vlhkostí, vhodnější dát přednost provětrávané fasádě s využitím minerální vaty, právě z hlediska nízkého odporu pro difuzi vodních par.

Obecně platí pravidlo: aby nedocházelo ke kondenzaci vodních par ve stěnách objektu, je ideální v interiéru volit co nejméně propustný materiál (dobrým příkladem jsou obklady v koupelně dlaždičkami nebo parozábrana ve střeše), kdežto směrem ven co nejvíce otevřený – když už pára projde stěnou, aby snadno unikala ven. Zdá se vám to složité? Co je pro vaši stavbu nejvhodnější, neřešte sami, ale poraďte se s projektantem nebo energetickým auditorem. Určitě se však vyplatí, když si před zateplením necháte spočítat, jaké je v případě vašeho domu a uvažovaného systému zateplení riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci, aby nedocházelo k následným poruchám či úplné degradaci konstrukce vlivem hromadění vlhkosti.

... ale nejen na ni

5. Rolovaný pás z kamenné vlny Megarock,  Foto: www.rockwool.cz
5. Rolovaný pás z kamenné vlny Megarock
Foto: www.rockwool.cz
Ostatně už samotný návrh zateplení je také dobré svěřit do rukou odborníků. Každá stavba je přece jen trochu odlišná, a co se osvědčilo sousedovi, nemusí platit pro váš dům. Například špatně provedené vnitřní zateplení může ohrozit funkci domu (destrukce zdí promrzáním) i zdraví jeho obyvatel (prorůstání plísní). Při vnějším zateplování je také největším problémem nekvalitně odvedená práce, což třeba později může vést k praskání omítky. Vyplatí se nic nepodceňovat a důsledně izolovat celé vnější plochy, včetně pruhu zdiva nad terénem. Od věci není ani jít si na vlastní oči prohlédnout některé realizace firmy, která má zateplovat váš dům, a ověřit si, jak jsou majitelé se zateplením spokojení po několika letech. Takto strávený čas je skvělou investicí do budoucí tepelné pohody.

Co je třeba ještě vědět? Jak vybrat optimální tloušťku samotné izolace. Základní parametry nastavuje norma ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky, která doznala změn k 1. 11. 2001 a zpřísňuje do té doby platná pravidla zejména na obvodové stěny a okenní konstrukce. Hodně závisí také na tom, z jakého materiálu je obvodová stěna postavená, zda jde například o cihly plné, nebo dutinové a tak dále. Pro vás je zásadní vědět, že se musí dodržet daný součinitel prostupu tepla (což je zjednodušeně řečeno převrácená hodnota tepelného odporu), který se označuje písmenem U a charakterizuje TI schopnost konstrukce. Čím je jeho hodnota nižší, tím lépe konstrukce izoluje. Například u těžkých obvodových stěn byl požadavek U ≤ 0,38 W/(m2.K), což pro klasickou stěnu z plných cihel tloušťky 450 mm představovalo zateplení minimálně 8 cm izolace, dnes je maximální hranice U ≤ 0,30 W/(m2.K), a minimální tloušťka izolace se pro takovou stěnu zvedla na 12 cm. V praxi se však většinou volí ještě silnější izolace.

Z pohledu této normy je pak jedno, zda potřebné hodnoty součinitele prostupu tepla dodržíte tím, že zvolíte menší tloušťku zdiva a přidáte vnější zateplení, anebo se spolehnete výhradně na stavební materiál s vylepšenými tepelně technickými vlastnostmi. Výhodou zateplení je však i to, že se jím dají překrýt různé nedokonalosti, například překlad nad oknem, a tím omezit vznik tepelných mostů. Zkrátka byť obvodová stěna má určité nedostatky, použitím vnějšího zateplení je můžete skrýt a tak vlastně odstranit.

Chcete modelový příklad?

Uvažujme třeba o starším rodinném domku o podlahové ploše cca 140 m2, který je postavený z plných cihel tloušťky 450 mm. V domě už se vyměňovala okna a bude se zateplovat kontaktním systém s expandovaným polystyrenem o tloušťce 160 mm. Pokud by v takovém domku topili elektřinou, prostá návratnost investice vložené do zateplení činí cca 5 let. Oproti tomu, pokud by byl domek vytápěný zemním plynem, který je levnější než elektřina, návratnost by se pohybovala okolo 10 let.

Jak je vidět, optimální tloušťka je pro každý dům jiná, závisí nejen na materiálu zdí, ale i na nákladech na vytápění a vašich prioritách. Při životnosti zateplení cca 40 let je proto nutné myslet na růst cen energií nejen s výhledem na rok dva dopředu, ale po celé období funkčního zateplení. Vždyť komu by se chtělo za pět, deset let zateplení opakovat jen proto, že nezvolil dostatečně silnou vrstvu izolantu. Dnes běžně používaná síla 15 až 20 cm samozřejmě není dogma, neškodí si porovnat, jak dalece by se měnily parametry úniku tepla, kdybyste zateplovali izolací nad 20 cm. U rekonstrukcí pak jistě budete dumat, jak vyřešit stávající okna, aby v tak silné vrstvě izolantu opticky nezapadla. Zvažujete společně se zateplením jejich výměnu? Pak je výhodné okna osadit na vnější líc původní stěny. A abyste zejména u menších oken předešli snížení množství světla v místnosti v důsledku zateplení, nabízí se jejich ostění zkosit nebo zaoblit.

Pěkně od podlahy

Oddechli jste si, že alespoň po teoretické stránce máme hotovo? Ještě počkejte, kromě obvodového zateplení se musí řešit izolování podlah a také střechy. U novostaveb se na to myslí předem, u starších domů je třeba vyjít z reality. Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWATT doporučuje následující: když jsou obytné místnosti podsklepené, můžete zateplit jejich podlahy připevněním izolantu na strop suterénu. Pokud máte klenuté stropy, je možné nahradit stávající násyp klenby tepelně-izolačním násypem. Horší je to však u domů, které stojí přímo na terénu – bez většího zásahu do interiéru by se izolace podlah vlastně nedala provést. Jen si to sami představte: aby nedošlo ke zvýšení podlahy, bylo by ideální „vybrat“ ji do hloubky, zaizolovat a znovu realizovat novou podlahu. Což samozřejmě není možné vždy. Jiné řešení nabízí zvýšit izolací samotnou podlahovou plochu, ale je to pracné a ještě musíte dodržet ve všech prostorách novou výšku podlahy, včetně prahů, samozřejmě se tím sníží výška prostor v rodinném domě. Jestliže však uvažujete i o podlahovém vytápění, bez izolace by to opravdu nešlo.

A co střecha?

6. SG Combi Roof Grey, Foto: www.isover.cz
6. SG Combi Roof Grey
Foto: www.isover.cz
Má-li dům nevytápěnou půdu, lze poměrně snadno položit izolace na podlahu. Chcete-li mít půdu pochozí, překryjte izolaci záklopem z prken nebo desek. Toto opatření patří k nejlevnějším a také nejefektivnějším. Výhodou je i to, že pokud se v budoucnu rozhodnete dům zvýšit o patro, nebo plánujete půdu proměnit na podkrovní obytné prostory, dá se izolace odstranit a použít jinde. Dále myslete na zateplení samotné střechy; u novostaveb se nejčastěji používá minerální vata, u rekonstrukcí pak foukaná izolace, díky které je zásah minimální a v interiéru ani na půdě se nic nemění. Foukaná izolace se obecně používá k vyplnění (a tedy i zateplení) dutin ve stavebních konstrukcích. Typickým příkladem je zafoukání tepelné izolace mezi stávající stropní trámy stropu pod nevytápěnou půdou. Výhoda? Takto se dá vyplnit i těžko přístupné prostory, protože TI materiál se dopravuje hadicí. Není tedy nutné rozebírat například celý záklop stropu, ale stačí provést několik otvorů. Foukaná izolace je obvykle vyrobená z materiálu na bázi celulózy, nebo se jedná o minerální vlákna. Do izolace samozřejmě nesmí pronikat vítr ani vlhko, jinak by se její vlastnosti snižovaly až znehodnocovaly. Nejlepší řešení? Provádět uvažované rekonstrukce najednou, tedy pokládat tepelnou izolaci a současně proměnit půdu na obytný prostor. Tepelná izolace, hydroizolace a parozábrana musí umožnit původní konstrukci krovu „dýchat“, nesmí trvale vlhnout. Rovněž je nutné zajistit, aby se voda, která se do konstrukce přesto tu a tam dostane (zatékáním zvenku nebo kondenzací vlhkosti při pronikání vzduchu z interiéru), mohla zase bez problémů odpařit.

Přístup k zateplování střech se také liší podle toho, kolik má plášťů. U jednoplášťové se TI materiál zpravidla aplikuje pod střešní krytinu. Nebo lze použít takzvaný systém obrácené střechy: původní krytina je opravená (případně nahrazená novou), následuje tepelná izolace, separační geotextilie a vrstva kamínků, nasucho kladené dlažby nebo jiný vodě propustný způsob. Pokud střecha snese větší váhu, lze uvažovat o „zahrádce“ (zelené střeše), kdy se tepelná izolace překryje zeminou a osází suchomilnými rostlinami. U dvouplášťové střechy s provětrávanou vzduchovou mezerou se izolace vkládá pod tuto mezeru (následuje střešní plášť a krytina). Možností je samozřejmě daleko více, můžete například jednoplášťovou střechu změnit v dvouplášťovou, ale i naopak. Také v tomto případě nejprve dvakrát měřte, než se pustíte do řezání – detailní průzkum stávající konstrukce a návrh správného řešení si žádá pomoc odborníků.

Současné moderní stavební materiály se vylehčují, aby se zvýšily jejich tepelně izolační vlastnosti.

Více článků a informace o předplatném či inzerci získáte na webu Vydavatelství IN publishing group s.r.o. www.inpg.cz.

Marcela Škardová

Odborná spolupráce: Ing. Zdeněk Ročárek, EkoWATT

Použité fotografie:

  1. ISOVER.cz
  2. Martin Pettitt, CC BY 3.0
  3. ISOVER.cz
  4. ISOVER.cz
  5. ROCKWOOL, a.s.
  6. ISOVER.cz
Sdílejte tento článek 0x 0x 0x
0x

Marcela Škardová

Sdělte ostatním čtenářům váš názor / Počet příspěvků: 0
Nadpis:
  Vaše jméno:

Přečtěte si také ↓

Jak zařídit domácí pracovnu?

Jak zařídit domácí pracovnu?

Vydáno: 25.09.2013 ▪ Autor: Jana Abelson TržilováMoje bydlení ▪ Přečteno: 5137x

Kdo může tvořit v poklidu svého domova, stojí často před rozhodnutím, kam svůj pracovní kout umístit tak, aby nikoho nerušil a zároveň nebyl nikým rušen. Jak co nejlépe zařídit a vybavit domácí pracovnu se dozvíte v našem článku.

Celý článek
Zabezpečení bytu a rodinného domu

Zabezpečení bytu a rodinného domu

Vydáno: 18.09.2013 ▪ Autor: Jana Abelson TržilováMoje bydlení ▪ Přečteno: 4813x

Braňte se všem nenechavcům, kteří si dělají zálusk na váš majetek! Zabezpečte svůj dům a byt tak, aby zloději neměli šanci a nepotkalo vás neštěstí v podobě vybílené domácnosti. Přečtěte si, jak podobným překvapením předcházet.

Celý článek
Luxus v podobě vlastní sauny? Proč ne...

Luxus v podobě vlastní sauny? Proč ne...

Vydáno: 12.09.2013 ▪ Autor: Jana Abelson TržilováMoje bydlení ▪ Přečteno: 4354x

Saunování je činnost zdraví velmi prospěšná a dnes už si jej může užívat každý, protože existují i sauny, které se vejdou do obýváku. Jak si vybrat tu správnou, abyste měli z pocení ten správný požitek, se dozvíte v našem článku.

Celý článek