Očima architekta

Textilie, stěny a nábytek svojí strukturou a barevností dávají místnosti hloubku, výšku, perspektivu, statiku či dynamiku řešení, vyvolávají v nás harmonii, teplo, ale někdy bohužel i podráždění, neklid, pocit chladu, únavy aj. Stejnou měrou se na kvalitě řešení podílí i podlaha. Studená, teplá, dlažba, dřevěná podlaha nebo koberec, to vše je třeba řešit. Je na nás a našem citu, jakou cestu zvolíme. Živá zeleň, PC, televize se příliš se zásadami zdravého spánku nesnášejí. Proto s těmito doplňky velmi opatrně. Abychom mohli ložnici „zútulnit“ mobiliářem, textiliemi, užitým uměním, vším ostatním co zde bude, musíme v rámci stavebních úprav položit vytouženou podlahu a hlavně vymalovat. Váleček do ruky a šup na stěnu optimistické jeleny… /rimg3//rimg2/Barevnost našeho interiéru je ta chvíle, kdy lze za málo peněz pořídit hodně muziky. Oskar Wilde to výstižně vtisknul do otázky: „Proč dělat svět černobílý, když nám Bůh nadělil barvy??“ Uděláme z toho trochu současný přepis: „Proč dělat ložnici, potažmo celý interiér fádní, monotónní a monochromatický, když nám obchodní řetězce nadělily oddělení s barvami, textiliemi a koberci, v rozličných barvách, valérech a odstínech a my si můžeme pohrát, udělat si to tzv. k obrazu svému nebo to nechat na odbornících.“ To není jenom úvaha o možném řešení, to je přece výzva. No každopádně každý pokus zdolat „horu“ musí mít reálný základ ve vědomostech, určité schopnosti, no a neoddělitelně kousek citu pro věc. Zní to dobře? Tak šup na věc… Začneme nezbytnými vědomostmi. Jako když jsme ve škole míchali vodovky, až se na tu barvu nedalo dívat… K pochopení teorie barev vyjdeme ze tří elementárních barev, tzv. ZÁKLADNÍCH BAREV. /limg4/ /limg5/ /limg9/ /limg10/ ZÁKLADNÍ BARVY – jsou v tomto typu modelu modrá, žlutá a červená. SEKUNDÁRNÍ BARVY – vzniknou smícháním dvou barev základních. Jsou to oranžová, fialová a zelená barva. Vzpomínáte, jak jsme ve škole patlali vodovky nebo tempery a barvy se nám kouzelně měnily před očima. Dosti často to končilo u něčeho jako je černá, či tmavě šedá. TERCIÁRNÍ BARVY – vzniknou smícháním základní a nejbližší sekundární barvy. Např. mezi žlutou a oranžovou je terciární barva žlutooranžová atd. KOMPLEMENTÁRNÍ BARVY - Pokud v našem dvanáctiúhelníku vezmeme barvy ležící proti sobě, jsou to barvy komplementární. Jsou proti sobě v maximálním kontrastu a používají se často tak, že jedna barva je převládající a druhá zde tvoří doplněk, akcent. /limg6/ /limg7/ /limg8/ TRIADICKÉ BARVY – jsou barvy ve stejných rozestupech od sebe a nejsou tak kontrastní vůči sobě jako barvy komplementární. Pokud se podíváte na obvod modelu, čím bližší barva, tím menší kontrast. To je dáno logicky mícháním barev, které pochopitelně nekončí u těchto tónů, ale lze odstíny míchat prakticky do nekonečna. ROZŠTĚPENÉ KOMPLEMENTÁRNÍ BARVY – jedna barva je základní a další jedna či dvě barvy mohou být vedlejší barvy její barvy komplementární. TÓN – barvy viditelného spektra nazýváme „čisté tóny“. Přidáním bílé nebo černé vznikne „tón“. SYTOST – nejintenzivnější podoba tónu je sytá, netlumená černou nebo bílou. SVĚTLÝ ODSTÍN – tón, do něhož byla přidána bílá. Světlé odstíny vč. pastelových patří mezi barvy vhodné pro převážnou výmalbu místností. TMAVÝ ODSTÍN – je tón vzniklý přidáním černé, barvu ztmavuje. Někdy se můžeme potkat při určování barev s modelem CMYK nebo RGB. Je to různý způsob míchání barev. PASTELOVÉ BARVY – jsou barvy tlumené silně bílou nebo šedou. Obtížně...